K technice jsem se dostal díky hudbě a hraní v kapele. Víc než samotné hraní mě ale fascinovala technika okolo. Od technického zájmu o zvuk už vedl jen krok k dalším oblastem.

V počátcích jsem působil v malé firmě, která zajišťovala zvuk, světlo, projekci i tlumočnickou techniku. Následujících sedm let jsem pracoval v sálech Městské knihovny v Praze jako technik (z toho poslední tři roky jako vedoucí technik). Souběžně jsem se věnoval technické produkci festivalů, dramaturgii v menším klubu a promítání na festivalech Jeden svět či MFDF Jihlava. Během pandemie covid-19 jsem rozšířil záběr o streaming a video technologie. Postupně jsem si víc a víc uvědomoval, jak zásadním způsobem světlo ovlivňuje celkové vnímaní a vyznění díla.

I proto jsem zhruba od roku 2021 zaměřil svoji praxi na divadelní prostředí. První zkušenosti jsem nasbíral jako technik Tanečního centra Praha a jeho studentských souborů a následně se dostal na pozici operátora světelného pultu.

V posledních čtyřech sezónách jsem spolupracoval převážně s Pražským komorním baletem (PKB). Uvědomil jsem si, že mi vyhovuje práce operátora, ale zároveň mě baví vkládat do představení i vlastní nápady.

Prostřednictvím PKB jsem měl možnost spolupracovat na mnoha různorodých projektech. Absolvoval jsem řadu větších zájezdů (např. Japonsko, Turecko, Maďarsko), na kterých jsem zajišťoval přípravu dokumentace a následné odbavení představení. Díky četným zájezdům po domácích štacích jsem poznal velkou část českých divadel a kulturních domů. Při tom jsem se naučil odhadnout, co je pro kvalitní produkci klíčové – a čemu je lepší se vyhnout. Jsem tak schopen přenést i představení z velkých divadel do skromnějších prostor, se snahou o zachování maximální možné kvality.

Díky pestrým zkušenostem mám široký přesah do různých technických oborů a když si s něčím nevím rady, vím, na koho se obrátit.

S koncem minulé sezóny jsem spolupráci s Pražským komorním baletem ukončil. Nyní se těším na nové projekty – především v tanečním divadle, ale nebráním se ani jiným výzvám.